Osamělost..

19. září 2014 v 13:51 | Azzy |  Kecalka (neboli o mě)
Ahoj, všimla jsem si, že jakmile už se články netočí kolem mých depresí, problémů, postavy apod, zájem je v čudu ..
Ale i tak, prostě já už na hubnutí kašlu a tenhle blog už tímto směrem vedenej nebude.

Teď si spíše chci vylévat duši - protože, přizejme si -, od té doby, co jsem přerušila studium, jsem příšerně osamělá.
Kamarádka, se kterou jsme se na škole tak nějak bavily už je asi navěky včudu (nemá "čas") a s nikým jiným jsem se nebavila.
Moje dny jsou tak osamělý, že by nad tím jeden zaplakal.
Hrozně jsem se uzavřela sama do sebe a pořád jsem závislá na svých rituálech hlavně co se jídla týče, protože v tomhle asi nikdy už v pohodě nebudu .. A o to těžší je sehnat "kamarády" - když nejíte jídla z restaurací, máte přetrvávající průjmy a bolesti břicha, jsou dny, kdy prostě ani nemůžete odejít z baráku,.. Tohle se mezi partama netoleruje.

Strašně jsem se semkla jen kolem své rodiny a všichni ostatní mi připadají podezřelí, neupřímní, namyšlení, panovační, zlí, škodolibí.. (tady mi to měkký i nějak nesedí ale mělo by tam být, ne? :D) Taky další věc - zůstala jsem strnulá na jednom místě, už se nijak nevzdělávám, představte si, že máte každej den prázdniny, taky by vás to omrzelo.
Potřebuju, aby mi někdo pomohl se dostat z týhle bažiny, ale obávám se, že to za mě nikdo neudělá, ale co mám sakra dělat ? Sebrat se a jít do hospody a začít tam s někým mluvit? Tak na to se rozhodně necítím. Jsem příšerně zoufalá, takovýhle život mě nebaví.
Navíc v únoru už mám nastoupit do školy, ale na to se už vůbec necítím, přemýšlím, že s tím seknu.
Občas je mi fakt na sebevraždu, tohle nemá konce.

Nevím, co dělat :( Chodím k psycholožce, ale přijde mi, že mě bere s rezervou a nebere mě vážně,...

Já.. Já už nedokážu žít, ne takhle.. Ale nic víc taky nedokážu..

P.S. Ano, mám přítele, ale taky to není zrovna vztah, že bychom se vídali denně a byli spolu neustále, je to takové spíš hodně volné a vlastně to taky musím brát s rezervou, protože kdybych to začala brát moc vážně, začnu mít šílený požadavky, začnu mít strašné nervy bude mi všechno vadit...
To je příšerný ..

Nevíte, co mám , bych měla , dělat? Prosím...

P.S. Fotil přítel :3
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 derewi derewi | E-mail | 19. září 2014 v 19:18 | Reagovat

Klidně mi napiš :) Jinak, velmi podobný problém má víc lidí. Jestli jsi introvertní, můžeš se seznámit virtuálně. Při čtení Tvého článku jsem si vzpomněla na jeden velmi podobný, který najdeš zde http://ferredoxin-proana.blog.cz/1409/clovek-je-porad-tak-sam

2 Ko Ky Ko Ky | Web | 20. září 2014 v 4:07 | Reagovat

díky za obdiv, ale tolik málo rozhodně nejim:) mám hezky snídani, oběd a večeři a někdy i odpolední svačinu :)
Tedy takové postoje dr znám také a snad se ti brzy tvůj stav zlepší :)

3 Ko Ky Ko Ky | Web | 20. září 2014 v 4:09 | Reagovat

Tak to ti přeji,ať jsi s průjmem brzy na tom lépe, takové období s tím zažíváním,nechození do školy či odstranění se od přátel a být jen doma a mít každý den prázdniny také znám a není to nic moc dobrého a jsem ráda, že se mi to změnilo a přeji,ať v únoru se školou začneš, sice možná ze začátku to nebude ono, ale věř, že se to pak upraví a budeš na to pohlížet jinak a budeš mezi lidmi :)

4 Ko Ky Ko Ky | Web | 25. září 2014 v 3:06 | Reagovat

není zač:)to je škoda,ale bylo by dobré, kdyby to vyšlo:)
to je škoda,že to takhle máš, potřebovalo by to změnu, ale zase pokud ti to takhle vyhovuje a nemáš potřebu mít přátelé, tak to nevadí:)

já už na to vytrhávání obočí jsem zvyklá, takže v tom mám praxi :D

5 Ella Ella | Web | 25. září 2014 v 17:50 | Reagovat

bože....mám to ted tak podobné....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama