Proč jde všechno furt tak do prdele..

10. května 2015 v 21:06 | Zkurvená hnusná poflusaná azzy
Takže.. To, co jsem zveřejnovala předtím je docela dost stručné, takže pokud chcete, přečtěte si to, a pak tohle, nebo jenom to, to je jedno ...

V podstatě jde o to,že jsem nastoupila do denního stacionáře. Není to tam zaměřeno na jídlo, ale na psychiku.
A tak příšerně mě to rozházelo, že ztrácím přehled o realitě, začala jsem trpět záchvatovitým přejídáním v pravém slova smyslu (během půl hodiny jsem schopná sníst příjem za tři dny ... od koláčů přes brambůrky po šunky zbytky oběda, zbytky z koše, zbytky z talířů....když už je vše ostatní vyžráno..... odporný) a na to totální záchvaty agonie, bolestí, úzkostí, křečí, nevnímám,nechápu,nevím, netuším, co se semnou děje, chci zvracet, nejde to, ječím, mlátím kolem sebe, křeče, klepu se, buší mi srdce,pláču, nejsem schopná utřít si nudli ani zapít prášek, nejsem schopná mluvit. Pak to vystřídá stav naprosté radosti, pocit úlevy a blaha, poté pocit příšerné bezmoci utrpení, pak přijde další přežrání, den hladovky, další den přežírání .... A pořád myslím na ty lidi tam, mam pocit, že jsem oni, že mam jejich problémy, že to já jsem celej vesmír a celej vesmír je ve mě a já mam v sobě všechny lidi, cejtim jak mi rostou špeky, jsem příšernej tlustoprd, jsem odporná, nenávidim se, přemýšlím o sebevraždě, kdbych neměla tátu, asi už bych to udělala...

Přítel mě za to skoro ještě seřval a nemá pro mě vůbec žádné pochopení.. Skoro se nevídáme..
Řek mi.. nechápu tě.. a tim to končí.. nesnaží se mě pochopit.. řek ať s terapií skončím.. nesnaží se mi pomoct.. nesnaží se být se mnou.. ale říká že mě má rád...
a já se s ním bojím rozejít, protože jsem si na něj zvykla, bojím se, že už nenajdu nikoho, kdo by tak toleroval všechny moje špatnosti a ohavnosti a kdo by mi tak seděl přístupem k životu.. ale tohle mě ničí...

Mám rozházené jídelní režimy, sem schopná sežrat co kde uvidím a ještě žrát dál, nestačí mi to plivat,musím to do sebe házet dokud mi není špatně a když mi slehne, začíná to nanovo...
Každý den si říkám že ten druhý den už přestanu... A o to víc pak ještě ten den, co si to říkám sežeru...
pak fakt přestanu... a pak se zase přežeru...
Jestli jsem měla nějaké minimální osobní zázemí, tak teď jsem o něj úplně přišla...
Je ze mě chodící troska neznající svoje hodnoty, svoje radosti,starosti, nedokážu vůbec myslet ve stylu JÁ , jsem úplně ztracená, myslím tím že neumím říct já chci nebo já nechci nebo myslím nebo nevím nebo chci... já ... jediný co vím je, že mi ta terapie slušně rozházela stabilitu.

najednou ani neni jasný, že chci bejt hubená.. najednou chci všechno... cítím se bezpohlavní sebevrah... který má hrozné problémy, kam se podívá.. Nejsem muž ani žena nechci bejt chtěná nechci bejt souzená
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Williazomike Williazomike | E-mail | Čtvrtek v 13:27 | Reagovat

cialis for daily use reviews search
http://cialiswalmart.shop - cialis over the counter at walmart
  cialis buy our users have posted a total of
<a href="http://cialiswalmart.shop">generic cialis at walmart
</a> - cialis tadalafil club
cialis for daily use no prescription personal messages

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama